Pěší turistika

Naučná stezka Tesařova cesta - Šumný důl

Tesařova cesta je dlouhá 12,5 km a v jejím průběhu potkáte 17 stanovišť s informačními tabulemi a 8 odpočívadel. Naučná stezka návštěvníkům nabízí příjemné místo k rekreaci v litvínovské oblasti a zároveň předkládá základní informace o Krušných horách. V létě je stezka vhodná k pěším i cykloturistickým aktivitám a v zimě k běhu na lyžích. Tesařova cesta začíná v Meziboří u letního stadionu, směřuje dolů do Litvínova a vrací se zpět Šumenským údolím do Meziboří. Stezka zčásti kopíruje jižní hranici obory Fláje.

Naučná stezka Po stopách středověkého sklářství v Krušných horách

Trasa začíná a končí na nádraží v Moldavě
Celá trasa je značena červeným místním značením (14 km)

Červené místní značení :
Moldava (žst) – Moldava - pomník – Moldava (obec) – Moldava - Lesní brána –
Pod Oldříšským vrchem – Nové Město (žst) – Pod Vitiškou – Moldava (žst) (14)

Za největším louskáčkem Evropy a dalšími perlami Krušných hor

Cesta za hornictvím a řemesly. Pět dní pro žáky a studenty do okolí Freibergu, Seiffenu, Neuhausenu, Mostu, Krupky a Teplic.

Zajímavá místa na trase: Zámek Freudenstein – výstava terra mineralia, Dom St. Marien, Městské a hornické muzeum Freiberg, Prohlídková štola Reiche Zeche, Městské divadlo Freiberg, Skanzen Seiffen, Muzeum hraček v Seiffenu, Muzeum louskáčků v Neuhausenu, Hrad Hněvín, Lanovka na Komáří vížku a Botanická zahrada Teplice.

NA LOUČNOU

Z Mostu tramvají č. 4 na konečnou do Litvínova, zde přestup na MHD č. 13 do Loučné na konečnou, zde najdeme rozcestník s červenou turistickou značkou - Dlouhá Louka - zde odbočíme na rozhlednu Vlčí hora 891 m., vrátíme se na značku, dojdeme k rozcestníku – zde modrou značkou pod vrchol Loučná – nejvyšší vrchol východní části Krušných hor 956m., vrchol není přístupný.

PODÉL HRANIC

Z Mostu do Litvínova tramvají č. 4 zde u nádraží přestup na autobus směr Český Jiřetín. V obci se nachází dřevěný kostel Sv. Jana Křtitele, přenesený sem v roce 1969 ze zatopené obce Fláje. Jedná se o lidovou památku z pol. 17 století. Kostel je příležitostně využíván k církevním obřadům. V obci je hraniční přechod do Německa, středisko zimních sportů.

K FLAJSKÉ PŘEHRADĚ

Z Mostu do Litvínova tramvají č. 4 – autobusem do Českého Jiřetína - konečná stanice zde na rozcestníku. Dále po zelené značce směr Fláje - Flájský plavební kanál, který sloužil k plavení dřeva z flájské kotliny přes Český Jiřetín, podél obce Cämmerswalde do Clausnitz, zde kanál ústil do řeky Freiberské Muldy (Moldava). Stavba plavebního kanálu začala roku 1624. Hotový byl na jaře roku 1629 a délka kanálu je odhadována na délku 20 km. Po kanálu pokračujeme až k Flájské přehradě – Flájská přehrada nese název podle zatopené obce Fláje, dokončena byla v roce 1963.

Stránky