Technické památky

Křimov

Křimov

V letech 1953-1959 byla vybudována vodní nádrž Křimov, která se nachází 7,5 km severozápadně od Chomutova na Křimovském potoce v Krušných horách. Účelem této nádrže je zásobovat pitnou vodou oblast Chomutovska a snižovat povodňové průtoky v Křimovském potoce. Stavba hráze prošla několika fázemi a během výstavby byl projekt přepracován na dnešní stavbu o výšce 41,29 metrů a délce 201 metrů. Kolem nádrže vede turistická stezka, ale přístup k vodní hladině je zakázán, jelikož kolem přehrady je ochranné pásmo.

Újezd

Újezd

Přehradní nádrž se nachází v Mostecké pánvi v okrese Chomutov. Tato vodní nádrž bývá často pojmenovávána či označována jako vodní nádrž Kyjice. Nejdůležitější funkcí tohoto vodního díla je zajištění ochrany před povodněmi, zlepšování průtoku řeky Bíliny, zajištění dodávek vody odběratelům a také výroba elektřiny v malé vodní elektrárně s výkonem 85 kW.

Zaječice

Zaječice

Vedle vodní nádrže Újezd se rozprostírá podstatně menší vodní nádrž Zaječice, která leží na Hutním potoce. Tato vodní nádrž byla vybudovaná v letech 1973-1976 jako nádrž pro havarijní zajištění zásob povrchové vody a k ochraně před povodněmi na Hutním potoce. V současné době tato nádrž slouží ke sportovnímu rybolovu. Doplňkovým účelem nádrže Zaječice je biologické dočištění odpadních vod vypouštěných do Hutního a Otvického potoka. Volně přístupná hráz je dlouhá 830 m a vysoká 6,8 m. Vodní nádrž má plochu 19,9 ha s objemem 0,445 mil m3.

Fláje

Fláje

Vodní nádrž Fláje byla vybudována na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti (Mosteckou a Teplickou část). Hráz této přehrady je vysoká 56 metrů a dlouhá 416 metrů. Přehradní hráz je betonová, pilířová, tížního typu, jediná svého druhu v České republice. Po domluvě je možné navštívit vnitřek hráze, který působí jako betonových chrám. Maximální hloubka vodní nádrže je 57 metrů a plochá nádrže zaujímá 149 ha. Voda je vedena štolou tlakového přivaděče nad obec Meziboří k malé elektrárně a úpravně vody.

Jezeří

Údolní nádrž Jezeří nalezneme v přírodní rezervaci Jezerka nedaleko zámku Jezeří. Jezeří je malá přehrada na dně údolí Vesnického potoka. Na tomto potoce ji nechal v letech 1902-1904 postavit kníže Mořic Lobkovic, který byl majitelem zámku Jezeří. Stavba patří ke státem chráněným technickým památkám. Od roku 1904 sloužila přehrada jako zdroj pitné vody pro obce Kundratice, Jezeří, Ervěnice, Holešice a Nové Sedlo, kde byl lobkovický pivovar. Hráz přehrady není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti vodní nádrže jsou trvale uzavřeny.

Janov (Křižatky)

Janov (Křižatky)

Vodní nádrž Janov (Křižatky) byla vybudovaná v letech 1911 až 1914 u obce Křižatky v mosteckém okrese. Toto vodní dílo řešilo špatnou situaci z počátku 20. století v zásobování Mostu pitnou vodou. Hráz přehrady je jednou z nejvyšších hrází v České republice a díky této výšce byla přehrada vyhlášena technickou památkou. Její výška dosahuje 43 metrů, dlouhá je 225 m a 4,5 metru široká. Hráz je tížená, zděná z lomového kamene, není volně přístupná.

Jezero Most

Jezero Most

Mostecké jezero vzniká jako projekt rekultivace na místě bývalého hnědouhelného lomu Ležáky u Mostu v rámci revitalizačních opatření po ukončení těžby. Má mít při projektované nadmořské výšce hladiny 199 m n.m. rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Bude dosahovat maximální hloubky 75 m a při průměrné hloubce 22 m bude jeho objem činit 69,8 milionů m³. Napouštění jezera bylo zahájeno v říjnu 2008 a po naplnění v roce 2012 bude vodní plocha větší než známé Máchovo jezero.

Kateřina

Toto vodní dílo bylo postavenou počátkem 20. století jako součást vodohospodářské ochrany dolu Chabařovice před přítokem povrchových vod z Krušných hor.

Železniční muzeum Křimov

Železniční muzeum Křimov

Bývalé provozní budovy na křimovském nádraží využívá spolek LOKO-MOTIV pro vybudování železničního muzea. Železniční muzeum se nachází v dnes již zrekonstruované budově, která byla zřízena jako výtopna. Železniční muzeum Křimov nabízí stálou expozici železničních vozidel vztahujících se k provozu na trati pod Krušnými horami, parní lokomotivy 414.407 (LOKO-MOTIV) a 524.184 (NTM) a motorové vozy M 120.485 a M 240.033 (LOKO-MOTIV). Z důvodu stavební rekonstrukce je omezená otevírací doba - je nutné si předem ověřit, zda je otevřeno.

Vápenka u Kovářské

Vápenka u Kovářské

Vápenka je relativně zachovalá stavba, v poslední době bohužel částečně rozebraná za účelem získání cihel z vyzdívky. Turistická trasa, která vede k vápence souběžně se železnicí, je dlouhá pouhý kilometr. Těžba a zpracování vápnitého dolomitu těženého ve dvou nevelkých lomech zde probíhala za Buquoyů od první poloviny 19. stol do let 1923-24. Vápno bylo používáno ke stavebním účelům a na hnojení.

Stránky