Jedinečnosti Ústeckého kraje - KRUŠNOHOŘÍ

Česká republika

Přes svoji rozporuplnou pověst a četné problémy nabízí Ústecký kraj – včetně Krušnohoří - jak svým obyvatelům, tak návštěvníkům, spoustu jedinečných lokalit, které stojí za to navštívit. Další příspěvek z řady jedinečností Ústeckého kraje je tedy o Krušnohoří.

    

Určeno pro

Rodiny s dětmi
Aktivní sportovci
Senioři
Skupiny
Bezbariérovost (berle, méně pohybliví)
Cykloturistika
Pěší trasy
CHKO a přírodní rezervace
Přehrady

Další informace

V krajské metropoli Ústí nad Labem jistě návštěvníky zaujme kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města. Má nejšikmější věž v ČR. Při svých 65 m se od svislé osy odchyluje o 201 cm. Jde nejspíše o nejšikmější věž ve střední Evropě a čtvrtou na světě. Vychýlení je následkem spojeneckého bombardování v dubnu 1945. Dalším lákadlem krajského města je nesporně nejdelší lanová dráha bez podpěr v České republice. Ústecká lanovka na Větruši (hotel a restauracenad městem) spojuje stejnojmennou rozhlednu s obchodním centrem Forum. Na 330 metrů dlouhé lanové dráze překonávající převýšení 50 metrů se mezi výchozí a koncovou stanicí nenachází žádný další podpěrný sloup. Lanovka je v provozu během celého roku a je možné přepravovat i dětský kočárek nebo jízdní kolo.

V Ústí nad Labem najdete také druhou největší plavební komoru v Česku.  Masarykovo zdymadlo bylo vybudováno na Labi na pomezí 20. a 30. let 20. Století pod hradem Střekovem. Jeho hlavní plavební komora má užitnou délku 170 metrů a šířku 24 metrů.

V Chlumci na Ústecku se jistě zastaví zájemci o historii. Tato obec byla svědkem hned dvou velkých bitev českých dějin. V bitvě u Chlumce 18. února 1126 porazil český kníže Soběslav I. vojsko německého krále Lothara III., který podporoval nárok Oty II. Olomouckého v boji o český trůn. Ve dnech 29. - 30. srpna 1813 zde pak vojska koalice Rakouska, Ruska a Pruska zvítězila nad armádou císaře Napoleona, které velel generál Vandamme.

V Krupce na Teplicku můžeme nasednout na nejdelší osobní lanovou dráhu v České republice. Dvousedačková lanovka Krupka - Komáří Vížka na své trase překonává vzdálenost 2 348 metrů a převýšení 482 metrů. S první myšlenkou vybudovat na tomto místě lanovku přišel hrabě Westfalen již v roce 1838, ale uskutečnění toho plánu nastalo až v roce 1952. Lanovka je v provozu po celý rok a jedna jízda zabere přibližně 15 minut. Na vrcholu na Vás čekají krásné výhledy na České středohoří.

Samotné Teplice jsou nejstaršími lázněmi v České republice a zřejmě i celé střední Evropě. Zdejší termální prameny byly využívány již na počátku našeho letopočtu. Dokazují to archeologické nálezy u pramene Pravřídlo. Podle kroniky Václava Hájka z Libočan pak prameny objevil údajně pasáček vepřů v roce 762. O začátek léčebného užívání termální vody se zasloužila v roce 1154 založením kláštera česká královna Judita, matka Přemysla Otakara I.

Elektrárna Ledvice u Bíliny disponuje největším hnědouhelným kotlem v České republice. Nový kotel elektrárny Ledvice je se 145 metry největší stavbou tohoto typu u nás. Jde o nejmodernější zařízení na výboru elektrické energie spalováním hnědého uhlí o výkonu přes 660 MW. Pára z kotle se také používá k vytápění měst Teplice a Bílina.

V blízkosti města Bíliny se nachází nejhlubší hnědouhelný lom v České republice. Dno povrchového hnědouhelného dolu Bílina leží v hloubce přes 200 metrů pod úrovní terénu. S nadmořskou výškou přibližně 40 m n. m. je tak vůbec nejhlubším místem na povrchu v celé České republice. Těžená uhelná sloj má mocnost až 35 m.

Jižním směrem od Bečova u Mostu, v lokalitě Písečný vrch, se nacházejí pozůstatky stanového přístřešku, považovaného za nejstarší druh obydlí. Neandrtálci zde žili pravděpodobně před 200 000 lety v období středního paleolitu. Objeven tu byl také nejstarší známý křemencový lom.

V rámci likvidace starého města Mostu z důvodu rozšiřování těžby hnědého uhlí došlo v sedmdesátých letech 20. století k přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jde o nejdále přesunutý kamenný kostel v České republice. V roce 1975 byl kvůli těžbě uhlí přesunut o 841 metrů. Přesun proběhl po kolejích. Akce se zapsala i do Guinessovy knihy rekordů jako nejtěžší přesunutý objekt po kolejích (10 tisíc tun).

Jezero Most, které vzniklo částečně na území původního města Mostu (rekultivace dolu Ležáky) je druhým největším umělým jezerem v České republice, zabírá plochu 311 ha. Napouštění hladiny do nadmořské výšky 199 m n. m. bylo dokončeno v roce 2014. Mostecké jezero je s maximální hloubkou 75 metrů zároveň nejhlubším umělým jezerem v Česku. Průměrná hloubka je 22 metry.

V Krušných horách se u Českého Jiřetína můžeme podívat na nejstarší plavební kanál v České republice. Flájský plavební kanál vedl z Flájí do saského Clausnitzu. Vybudován byl v letech 1624 – 1629 podle plánu Friedricha Lingkeho a sloužil více než 240 let pro plavení dřeva do Freibergu.

Na okraji Chomutova se nalézá jediné kamencové jezero nejen v České republice, ale zároveň na celém světě. Vzniklo zatopením lomu na kamencové břidlice a síru. Unikátní kamencová voda obsahuje velké množství rozpuštěných látek a je velmi kyselá. Prakticky v ní nemohou přežít žádné ryby, pouze některé mikroorganismy. Lidskému tělu ale nevadí a čistá voda bez sinic a řas je vyhledávaným místem pro koupání.

Chomutov může také návštěvníkům nabídnout největší zoologickou zahradu v České republice. Podkrušnohorský zoopark Chomutov se rozkládá se na ploše 112 ha. Jsou zde chováni např. orli mořští, zubři evropští či medvědi hnědí. Součástí zoo je také výběh pro zvířata - Eurosafari.

Ve středověkém centru Kadaně na návštěvníky dýchá historie, jejíž součástí je také nejužší pojmenovaná ulička v České republice - Katova ulička. Ve svém nejužším místě měří pouhých 66,1 cm. Vznikla společně s tzv. Katovou brankou na počátku 14. století. Sloužila jako odpadní stoka i rychlá spojnice mezi hradbami a městským centrem.

Mezi Chomutovem a Kadaní se rozkládá největší hnědouhelný lom v České republice. Důl Nástup Tušimice v Mostecké pánvi (součást Severočeských dolů, a.s.) je největším povrchovým lomem v Česku. Roční produkce je přibližně 13,5 mil. tun hnědého uhlí, zejména pro tepelné elektrárny.

U obce Březno na Chomutovsku je nejdelší železniční tunel v České republice. Březenský tunel o délce 1 758 m byl zprovozněn v roce 2007. Vznikl kvůli nutnosti přeložit 7 km dlouhou část železniční tratě č. 120 Lužná u Rakovníka – Chomutov, aby mohlo dojít k rozšíření těžby hnědého uhlí v povrchovém dolu Nástup.

Fotogalerie