Kde kutali dávní horníci

Česká republika

GPS souřadnice

50° 41' 9.96" N, 13° 52' 24.6" E

Určeno pro

Pěší trasy

Další informace

Od železniční stanice Bohosudov se vydáme po modré turistické značce ulicemi Lindnerova a Dlouhá na křižovatku s ulicí B. Němcové. Zde značku opustíme, odbočíme vlevo a dojdeme na Mariánské náměstí. Odtud po jiné modré značce projdeme Krupkou k rozcestí Krupka-škola (2,5 km), kde začíná zelená značka, která nás vyvede z města ven vzhůru do hor. Během cesty mineme několik míst, kde se v minulosti těžil cín (bývalé doly Barbora a Alter Christoph). Pohodlná cesta lesem nás dále přivede ke Kotelnímu jezírku (7 km), aby po dalším stoupání vyšla z lesa až na hřebeni Krušných hor (8,5 km). Zde zelená značka odbočuje vlevo na červenou a modrou trasu mířící na Komáří hůrku, ale my se vydáme vpravo a po červené značce dojdeme až na rozcestí Habartice (11 km). Z tohoto místa budeme pokračovat vpravo po další zeleně značené cestě. Chvíli půjdeme otevřenou krajinou po hřebeni a posléze začneme klesat do lesa. Přibližně ve třetině posledního úseku stojí Chlumecká kaplička (13,5 km) vybízející k posezení a rozjímání nad krásou okolní přírody. Po krátkém odpočinku se vydáme po cestě dolů do cíle v Chlumci.
Výlet je dlouhý 17 km a je vhodný pro středně zdatné turisty.
Zajímavé cíle na trase:
Bohosudov – obec vznikla ze tří částí: Starého Dvoru, jezuitského kostela s klášterem a z části, zvané Mariaschain (Šejnov). Nejstarší část – Starý Dvůr, vznikla asi současně s Krupkou. Jezuitský kostel s klášterem byl postaven v místech, kde došlo k popravě zajatých křižáků po bitvě Na Běhání u Ústí nad Labem r. 1426. Obec Šejnov je poprvé zmiňována až v r. 1446 a vznikla u Krupských stodol. Bohosudov se stal městečkem r. 1898, dnes je součástí Krupky.
Krupka – město vyrostlo na počátku 14. století na bohatých nalezištích cínovce. Do Krupky se od počátku důlní činnosti stěhovali ponejvíce horníci ze sousedních částí Německa. V Krupce je od r. 1992 městská památková zóna s mnoha cennými stavbami a sochami. Gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 13. stol., u kostela socha sv. Jana Nepomuckého z doby kol. r. 1800, bývalý špitální kostel sv. Ducha připomínán r. 1454, renesanční hřbitovní kostel sv. Anny z r. 1516, barokní sousoší sv. Františka Xaverského z r. 1717. Muzeum s expozicí těžby a zpracování cínu, minerály a zkameněliny, houby, historie.
Hrad Krupka – byl založen na ochranu okolních cínových dolů na počátku 14. století. R. 1330 daroval král Jan Lucemburský Krupku svému dvořanovi Těmovi z Koldic (původem z Míšně). Za husitských válek stál Albrecht z Koldic na katolické straně, a proto byl hrad Krupka dobyt husity. Konec středověku však neznamenal zánik hradu, ba naopak: Těma V. z Koldic jej v letech 1471 – 1482 nechal obestavět mohutným pozdně gotickým opevněním. Vysoké náklady na přestavbu byly patrně důvodem, proč se Těma příliš zadlužil a nakonec byl nucen r. 1504 Krupku prodat Jindřichovi ze Šlejnic. Majitelé panství se pak střídali v rychlém sledu (Kolovratové, Valdštejnové, Joachim z Maltzanu, Lvové z Rožmitálu, Vartemberkové a Šternberkové). Střídající se majitelé o něj asi příliš nepečovali a Šternberkové jej po r. 1621 opustili docela. Jedinou památkou, kterou na hradě zanechali, je úřednický dům, postavený z materiálu z hradní zříceniny v letech 1695 – 1697. Hrad byl pak i nadále rozebírán na stavební materiál, což jeho zkázu nesmírně urychlilo. Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě. Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). V letech 1810 a 1813 navštívil hrad Krupku J. W. Goethe, což připomíná památník při válcové věži dolního hradu. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1999/2000, kterou zajišťovalo Město Krupka z prostředků česko-německého programu a bývalý úřední dům v současné době opět slouží k restauračním účelům.
Habartice – dříve hornická ves s nedalekým nalezištěm cínu. V r. 1813, kdy měli ves obsazenou Francouzi, přebýval údajně na zdejší faře sám Napoleon. Ves zanikla v r. 1955.

Chlumec – první zmínka o obci je v darovací listině Boleslava II. břevnovskému klášteru v r. 993. Stával zde dřevěný strážní hrádek (asi na vrchu Horka), který chránil hraniční stezku přes Krušné hory a sloužil zároveň jako celnice. Zanikl pravděpodobně ve 12. či 13. stol. V l. 1592-96 postavili v Chlumci Kelblové z Geisingu renesanční tvrz. Po r. 1707 byla stará tvrz přestavěna v barokní zámek, který svému účelu přestal sloužit kolem r. 1780, kdy byl postaven nový zámek. Starý zámek byl přestavěn na hospodářskou budovu, z níž se dodnes zachovaly jen zbytky v budovách hospodářské farmy. Kolem r. 1780 dala hraběnka Kolovratová-Thunová postavit nový zámek. 29. 8. 1813 v něm měl stan francouzský generál Vandamme velící francouzské armádě v bitvě u Chlumce a Varvažova. Nový zámek byl zbourán v 50. letech 20. století, když po válce až do svého zániku sloužil hospodářským potřebám státního statku. Novogotický kostel sv. Havla z l. 1847-52 od J. Katze a A. Schöcha byl postaven na místě starší stavby. Do zdí kostela byly zazděny náhrobky z předcházejícího kostela. Na vrchu Horka kaple N. Trojice z l. 1690-91. Na jejím úpatí východně od Chlumce stojí „Jubilejní“ pomník bitvy z r. 1813. Postaven byl k 100. výročí bitvy v r. 1913 podle návrhu Julia Schneidela s mohutnou plastikou stojícího lva od A. Mayerla. Dne 17. 4. 2012 Chlumec získal své symboly (znak a vlajku) a dne 21. 8. 2012 se stal městem.

Průlet trasou