Po Krušnohorském hřebeni z Cínovce do Chlumce

Česká republika

Průjezdní body

GPS souřadnice

50° 44' 0.6" N, 13° 45' 38.16" E

Určeno pro

Pěší trasy

Další informace

Vyhneme se dlouhému stoupání na hřeben Krušných hor a z Teplic se svezeme autobusem na konečnou zastávku v Cínovci. Od turistického rozcestníku se necháme vést červenou značkou Cínovcem po silnici okolo kostela a přírodního rybníka. Po asi 2,5 km značka odbočí ze silnice vpravo na zpevněnou cestu vedoucí místy lesem, místy otevřenou krajinou Přírodního parku Východní Krušné hory k rozcestí Přední Cínovec (4 km). Zde červená odbočuje vlevo a po 4 km převážně lesem nás dovede na Komáří vížku (8 km), kde je možné se občerstvit a při dobré viditelnosti se potěšit jedinečným výhledem na České středohoří. Po odpočinku budeme pokračovat po červené značce přes Fojtovickou pláň až na rozcestí Habartice (11 km). Zde červenou značku opustíme a vpravo se vydáme po zelené směrem do Chlumce. Chvíli půjdeme otevřenou krajinou po hřebeni a posléze začneme klesat do lesa. Přibližně ve třetině posledního úseku stojí Chlumecká kaplička (13,5 km) vybízející k posezení a meditaci. Po krátkém odpočinku se vydáme po cestě dolů do cíle v Chlumci.

Výlet je dlouhý 18 km a je vhodný i pro rodiny s dětmi. Výlet je možné zkrátit a svézt se lanovkou z Komáří vížky do Bohosudova.
Zajímavé cíle na trase:
Cínovec – založen na počátku 14. stol. jako hornické středisko těžby cínové rudy. Již dříve zde procházela zemská stezka ze Saska do Čech. Sláva Cínovce začíná r. 1547, kdy bylo ve štole Nevěřící Tomáš objeveno i stříbro. Třicetiletá válka přinesla zkázu i Cínovci. R. 1813, před Bitvou národů u Lipska, byl Cínovec obsazen nejdříve spojeneckými (prusko-rakousko-ruskými) a poté francouzskými vojsky, obec byla tehdy zcela vypleněna. R. 1879 byl objeven wolfram a poté se těžil křemen pro potřeby porcelánek. Těžba cínu byla obnovena za 1. svět. války, kdy zde pracovali italští zajatci. V r. 1933 byl provoz zastaven a obnoven opět až za 2. svět. války. Od r. 1945 do r. 1990 se zde těžil wolfram, molybden a cín. Dnešní Cínovec vznikl sloučením Zadního Cínovce a Předního Cínovce, jehož domy byly v l. 1957-59 zbourány. Barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z l. 1729-33, obklopen zajímavým horským hřbitovem. 8. 5. 1945 tudy přejel do Čech hlavní proud tanků Rudé armády na pomoc Pražskému povstání.
Komáří hůrka (vížka) – vrchol na hlavním hřebenu Krušných hor. Byly zde doly na cín, stopy po nich (odvaly, haldy) vedou z Horní Krupky až pod kapli sv. Wofganga. Před postavením horského hotelu stála na vrcholu dřevěná zvonička, pro niž ulil zvon r. 1554 Tomáš Jaroš v Brně. Zvoněním se dávalo znamení horníkům v dolech – začátek a konec šichty. Z vrcholu je rozhled na České středohoří, Krušné hory, Děčínský Sněžník, Lužické a Jizerské hory, za dobré viditelnosti i Krkonoše.
Lanová dráha na Komáří vížku – nejdelší sedačková lanovka bez mezistanice v České republice. Délka 2348 m s převýšením stanic 482 m, doba jízdy 15 minut. Lanovka byla dána do provozu v květnu r. 1952.
Habartice – dříve hornická ves s nedalekým nalezištěm cínu. V r. 1813, kdy měli ves obsazenou Francouzi, přebýval údajně na zdejší faře sám Napoleon. Ves zanikla v r. 1955.

Chlumec – první zmínka o obci je v darovací listině Boleslava II. břevnovskému klášteru v r. 993. Stával zde dřevěný strážní hrádek (asi na vrchu Horka), který chránil hraniční stezku přes Krušné hory a sloužil zároveň jako celnice. Zanikl pravděpodobně ve 12. či 13. stol. V l. 1592-96 postavili v Chlumci Kelblové z Geisingu renesanční tvrz. Po r. 1707 byla stará tvrz přestavěna v barokní zámek, který svému účelu přestal sloužit kolem r. 1780, kdy byl postaven nový zámek. Starý zámek byl přestavěn na hospodářskou budovu, z níž se dodnes zachovaly jen zbytky v budovách hospodářské farmy. Kolem r. 1780 dala hraběnka Kolovratová-Thunová postavit nový zámek. 29. 8. 1813 v něm měl stan francouzský generál Vandamme velící francouzské armádě v bitvě u Chlumce a Varvažova. Nový zámek byl zbourán v 50. letech 20. století, když po válce až do svého zániku sloužil hospodářským potřebám státního statku. Novogotický kostel sv. Havla z l. 1847-52 od J. Katze a A. Schöcha byl postaven na místě starší stavby. Do zdí kostela byly zazděny náhrobky z předcházejícího kostela. Na vrchu Horka kaple N. Trojice z l. 1690-91. Na jejím úpatí východně od Chlumce stojí „Jubilejní“ pomník bitvy z r. 1813. Postaven byl k 100. výročí bitvy v r. 1913 podle návrhu Julia Schneidela s mohutnou plastikou stojícího lva od A. Mayerla. Dne 17. 4. 2012 Chlumec získal své symboly (znak a vlajku) a dne 21. 8. 2012 se stal městem.