Z Bohosudova do Bohosudova přes Kyšperk

Česká republika

GPS souřadnice

50° 41' 9.96" N, 13° 52' 24.6" E

Určeno pro

Pěší trasy

Další informace

Výchozí místo dnešního výletu je na náměstí v Bohosudově. Od turistického rozcestníku půjdeme po modré značce do mírného kopce k rozcestí Krupka, Bohosudov-lanovka (1 km) a dále rovinatým lesním úsekem nad Kozí dráhou do Unčína (2 km). Odbočíme vlevo a za stálého stoupání nejdříve dojdeme k hradní zřícenině Kyšperk (4 km). Po prohlídce zbytků hradu vystoupáme po zpevněné cestě, tzv. Poštovce, na Fojtovickou pláň (7 km). Zde se modrá značka napojuje na červenou hřebenovou cestu. Vlevo po ní dojdeme na Komáří vížku (8,5 km), kde je možnost občerstvení. Dál se vydáme po žluté značce až na rozcestí Pod Loupežníkem (12 km). Před námi je vlevo odbočující poslední dlouhý sestupný úsek po modré značce nejdříve k zřícenině hradu Krupka (16,5 km) a následně do cíle na náměstí v Bohosudově.
Výlet je dlouhý 18 km a je vhodný i pro méně zdatné turisty. Rodiny s dětmi můžou využít k cestě dolů lanovky z Komáří vížky.
Zajímavé cíle na trase:
Bohosudov – obec vznikla ze tří částí: Starého Dvoru, jezuitského kostela s klášterem a z části, zvané Mariaschain (Šejnov). Nejstarší část – Starý Dvůr, vznikla asi současně s Krupkou. Jezuitský kostel s klášterem byl postaven v místech, kde došlo k popravě zajatých křižáků po bitvě Na Běhání u Ústí nad Labem r. 1426. Obec Šejnov je poprvé zmiňována až v r. 1446 a vznikla u Krupských stodol. Bohosudov se stal městečkem r. 1898, dnes je součástí Krupky.
Unčín – nyní část Krupky. Založen v 10. stol. na křižovatce starých cest. Lužické – vedoucí z Norimberka do Zhořelce a Kyšperské – později zvané Poštovní. Kol. r. 1822 zde Karel Huffszky založil továrnu na kameninové a keramické zboží a začal vyrábět hlavně siderolit a terralit, tj. keramiku napuštěnou fermeží a leštěnou či pokrytou kopálovým nebo jantarovým lakem, čímž se zamezilo poréznosti. Byla to první továrna na tyto výrobky v Čechách.
Kyšperk – hrad, ve středověkých pramenech obvykle nazývaný Geisberg, případně Supí hora. První zmínka o hradu je z r. 1319. Postavil ho buď sám král Jan Lucemburský, nebo Ota z Bergova. R. 1428 obléhala hrad husitská vojska, dobyl ho však až Jakoubek z Vřesovic r. 1433 (stejně tak i hrad Krupku). Jakoubek se pak psal na Kyšperku. Kolem r. 1522 přešel hrad do rukou Glatzů ze Starého Dvora. Rytíř Glatz r. 1526 svou neopatrností způsobil požár, hrad vyhořel a nebyl od té doby obnoven.
Komáří hůrka (vížka) – vrchol na hlavním hřebenu Krušných hor. Byly zde doly na cín, stopy po nich (odvaly, haldy) vedou z Horní Krupky až pod kapli sv. Wofganga. Před postavením horského hotelu stála na vrcholu dřevěná zvonička, pro niž ulil zvon r. 1554 Tomáš Jaroš v Brně. Zvoněním se dávalo znamení horníkům v dolech – začátek a konec šichty. Z vrcholu je rozhled na České středohoří, Krušné hory, Děčínský Sněžník, Lužické a Jizerské hory, za dobré viditelnosti i Krkonoše.
Hrad Krupka – byl založen na ochranu okolních cínových dolů na počátku 14. století. R. 1330 daroval král Jan Lucemburský Krupku svému dvořanovi Těmovi z Koldic (původem z Míšně). Za husitských válek stál Albrecht z Koldic na katolické straně, a proto byl hrad Krupka dobyt husity. Konec středověku však neznamenal zánik hradu, ba naopak: Těma V. z Koldic jej v letech 1471 – 1482 nechal obestavět mohutným pozdně gotickým opevněním. Vysoké náklady na přestavbu byly patrně důvodem, proč se Těma příliš zadlužil a nakonec byl nucen r. 1504 Krupku prodat Jindřichovi ze Šlejnic. Majitelé panství se pak střídali v rychlém sledu (Kolovratové, Valdštejnové, Joachim z Maltzanu, Lvové z Rožmitálu, Vartemberkové a Šternberkové). Střídající se majitelé o něj asi příliš nepečovali a Šternberkové jej po r. 1621 opustili docela. Jedinou památkou, kterou na hradě zanechali, je úřednický dům, postavený z materiálu z hradní zříceniny v letech 1695 – 1697. Hrad byl pak i nadále rozebírán na stavební materiál, což jeho zkázu nesmírně urychlilo. Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě. Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). V letech 1810 a 1813 navštívil hrad Krupku J. W. Goethe, což připomíná památník při válcové věži dolního hradu. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1999/2000, kterou zajišťovalo Město Krupka z prostředků česko-německého programu a bývalý úřední dům v současné době opět slouží k restauračním účelům.
Krupka – město vyrostlo na počátku 14. století na bohatých nalezištích cínovce. Do Krupky se od počátku důlní činnosti stěhovali ponejvíce horníci ze sousedních částí Německa. V Krupce je od r. 1992 městská památková zóna s mnoha cennými stavbami a sochami. Gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 13. stol., u kostela socha sv. Jana Nepomuckého z doby kol. r. 1800, bývalý špitální kostel sv. Ducha připomínán r. 1454, renesanční hřbitovní kostel sv. Anny z r. 1516, barokní sousoší sv. Františka Xaverského z r. 1717. Muzeum s expozicí těžby a zpracování cínu, minerály a zkameněliny, houby, historie.